Škarda Architekti

Transformační centrum Ústeckého kraje

Přestavba střední pavilonové školy na moderní transformační centrum je symbolická a iniciační. 
Návrh má využít potenciál místa, zachovat jeho identitu a posloužit velkému počtu obyvatel. To může být princip vzorové transformace území.
Stávající hmotné pavilony jsou zatepleny a napojeny na nové srdce souboru – ukrytou prosklenou přístavbu se sály a atriem, v jehož středu stojí krásná lípa. Dostavba svojí lehkostí a otevřeností nabízí průhledy na pavilony a stromy v okolí.
Část pozemku bývalé školy bude využita jako veřejný park pro místní obyvatele. 

Urbanistické řešení
Vzrostlé stromy vytvořily z dnešních sídlišť v Ústí nad Labem hodnotná moderní města v parku, složená z urbanistických bloků ohraničených přístupovými komunikacemi. Řešený pozemek je součástí jednoho sídlištního bloku, jehož vysoké stromy jsou základem pro vytvoření hodnotného prostředí mezi moderními kvádry nízkých a vysokých domů. Obrovský pozemek školy je rozdělen na dvě části: nový městský park v těžišti urbanistického bloku a přestavěný pavilonový soubor s nízkým plotem. Tím dostává celý blok hlubší smysl. Veřejný park se stává významným místem setkávání místních obyvatel. Navržené veřejné plochy umožnují sociální integraci okolí, což považujme za zcela zásadní. 

Přestavba školy je založena na zachování identity pavilonů obklopených parkem a jejich přizpůsobení dnešním potřebám. Původní pavilony o dvou podlažích napájí nové ukryté „srdce“ souboru - přízemní centrální přístavba, která je proskleným „neviditelným“ objemem „vnitřního náměstí“. To je propojeno krčky a lávkou s původními pavilony označenými A, B, C, D – jako připojovacími moduly centrálního srdce. Vnitřní vytápěné náměstí je svým charakterem záměrně pojato jako venkovní prostor. Tento lapidární princip nechává vyniknout původní koncepci pavilonů i nové vrstvě dostavby. Jeden z pavilonů je spojen levitující lávkou, která umožní větší propustnost celého území, protože se jedná o zásadní polohu.  

Krajinářské řešení
Cílem návrhu je vytvořit nejen příjemné vnitřní prostředí inspirující k tvořivosti, ale i kvalitní různorodé venkovní prostory, které budou vybízet své návštěvníky k užívání ve smyslu aktivní či pasivní relaxace, ale i volnému tvoření a bádání. Proto mezi pavilony navrhujeme 4 zahrady, z nichž každá má svůj charakter odpovídající danému místu. 

Koncepce architektonického řešení
Původní patrové budovy jsou propojené novou vrstvou přízemního pavilonu lehkého, proskleného objemu. Nová přístavba je „srdcem“ souboru napájejícím původní pavilony. Přístavba je záměrně odsazena od pavilonů, aby nebylo nutné podezdívat jejich základy. Proto bylo třeba propojit stávající pavilony se srdcem levitující lávkou a krčky. 
Moderní pavilony „vědění a hledání“ s důstojným a inspirativním vnitřním prostředím, které má přirozeně svojí formou podporovat vytváření kvalitní komunity špičkových odborníků.   
Koncepce splňující stavební program je zároveň navržena univerzálně, aby bylo možné v budoucnu změnit účel souboru, například zpět na školu.

Technologické řešení
Přestavěný soubor je z legislativního rámce koncipován jako „energeticky nulová budova“, tj. budova s výbornými tepelně izolačními vlastnostmi stavebních konstrukcí, vybavená vnějšími stínícími roletami a nuceným větráním s rekuperací. Hlavním zdrojem tepla budou tepelná čerpadla země-voda, doplněné o odpadní energii datového centra a energii solární elektrárny na střeše.

Nové výukové centrum 3.LF UK

Moderní palác vzdělání vytváří harmonický soulad s původními pavilony v  areálu SZU a respektuje tak identitu a tradici tohoto hodnotného prostředí. Společné prvky jsou stavební čára, výška domu, sokl a pravidelný rastr oken ve hmotné fasádě.     
Úloha je také příležitostí k návrhu příjemného a inspirativního školního kampusu s kvalitními veřejnými prostory v podobě vstupního nádvoří ukrytého za ohradní zdí a pobytové střešní zahrady přístupné z obou domů. Naší ambicí je, aby kvalita návrhu byla taková, aby uživatelé byli hrdí na svůj kampus. 

Nová budova svým architektonickým jazykem navazuje na principy původní zástavby, vytváří s ní harmonický soulad, kterým tak respektuje tradici a identitu toho kvalitního prostředí. Úloha je také příležitostí k návrhu nového školního kampusu s kvalitním veřejným prostorem jako místem pro setkávání lidí a myšlenek. Přeměna parkoviště do podoby vstupního nádvoří za areálovou zdí se stromořadím je také zásadním návratem k původním myšlenkám kvalitního prostředí zahradního města. Dalším významným venkovním prostorem je velká pobytová zahrada se stromy na střeše nové budovy přístupná z obou budov.

Objemný stavební program a respekt k původní výškové regulaci vedly k návrhu horizontální placaté budovy umístěné na hranici plošných limitů parcely. Návrh drží uliční stavební čáru na jihu, min. odstup ze západní strany z důvodů umístění přeložek inženýrských sítí, na severu je stavba umístěna na hranici parcely a ze strany východní jde o minimální odstup z důvodů standardní požárních řešení a osvětlení místností.  

Budovu navrhujeme jako moderní palác vzdělání s důstojným vnitřním prostředím, které má být inspirativní a přirozeně má svojí formou vytvářet kvalitní komunitu špičkových odborníků. Centrální zasklená dvorana je hlavním srdcem budovy, dodává světlo a energii do celého domu a vytváří kvalitní prostředí významné veřejné stavby. Učebny jsou proskleny směrem na ochoz, který je sekundárně prosvětluje a umožňuje uživatelům příčně prohlížet budovu do vzrostlých korun stromů okolo stavby. Návrh vnitřních prostor má vytvořit prostředí důstojné, přehledné, příjemné a podporující sociální kontakty.

Svazková škola Pode Vsí

Nová venkovská škola se volně inspiruje velkorysými hospodářskými budovami se sedlovými střechami a slepými štíty. Podobné stavby stodol stejného měřítka se původně také nacházely v  Odolene Vodě na pozemku barokního zámku u náměstí. 
Nová škola svými podélnými křídly a jejich úzkými slepými štíty vytváří pevný vztah k hodnotné nejstarší zástavbě kolem náměstí a zároveň dotváří kvalitní hranici obce směrem ke zdejší krajině. 
Postoj potřeby navazovat na původní zástavbu je vyvolaný skutečností, že spodní část obce je zastavěna moderní městskou vrstvou velkých obytných budov, které původní zástavbě neodpovídají.  
Jednoduchá zemitá hmota školy je „udržitelným archetypem souboru budov“, navržených v moderním pojetí, jež odpovídá současným požadavkům na tyto instituce. Budova školy se vstupem a náměstím za bývalým železničním náspem je orientovaná směrem k obci a má mít výraz významné veřejné stavby, zároveň má být otevřená, přátelská a má se stát také přirozeným kulturním centrem obce. 
Základní hmotová koncepce je hybridní formou venkovských stavení a moderní pavilonové školy, vytvářející drobnější měřítko objektu rodinné školy. 
Největší objem tělocvičny je částečně zakopán do země a "ukryt" mezi domy s učebnami. Podobně vstupní trojtrakt se neuplatňuje z bočních pohledů vzhledem ke kompozici domu. 
Navržená venkovská škola přebírá výhody venkovského bydlení, tj. z domů je přímý vstup do zahrady. Tento princip nám připadá důležitý, neboť nabízí možnost pobytu a výuky venku. 
Budova využívá svahování, 1. stupeň základní školy tak může být uspořádán na 1. PP kolem dvora s vazbou na zahradu a 2. stupeň může být uspořádán kolem střešní terasy tělocvičny s orientací do krajiny a také s přímým vstupem do hlavní zahrady skrze sestupné schodiště.
Cihelný obklad fasády je znakem veřejné budovy, odkazuje na cihelné pilíře stodol.

Svatební síň pro Prahu 5

Urbanismus
Park je nově od ulice Kobrova vymezen zdí s branou. Je to základním princip vymezení soukromé i veřejné zahrady v uspořádání tradičního bloku města (např. Kinského zahrada, původní zahrada kláštera Sacre Coeur, Vojanovy sady apod.). Zeď výšky 4 m vytvoří dva světy – ruch a shon velkoměsta proti intimitě a klidu zahrady. Brána může být pojata různými způsoby podle režimu využívání parku. Zeď bude zděná omítaná. Vstup do zahrady je situovaný na průhled skrze zahradní pavilon na siluetu města.
Před pavilonem je navržen volný velkorysý předprostor pavilonu umožňující různorodé venkovní využití, např. uspořádání svatebního obřadu, komorního koncertu, venkovní výstavy či pikniku.
Kavárna umístěná v nově navrženém pavilonu je orientována na páteřní cestu parku v blízkosti dětského a sportovního hřiště. Sportovní hřiště je umístěné na rovinné terase u křížení hlavních cest poněkud stranou a záměrně více vzdálené od mateřské školy z důvodů hluku. Na místě bývalé pojízdné kladky pro děti je navrženo nové dětské hřiště č. 2 v blízkosti kavárny a spojené skluzavkou se spodním dětským hřištěm.
Na křižovatce pěších cest v parku je navržena kašna.
Objekt mateřské školy je umístěn tak, aby eliminoval ostrý úhel parku, zachoval velkorysost parku a byl dobře přístupný z důvodů zásobování z ulice Kobrova.

Zahradní pavilon
Zadání a místo umožnuje navržení zahradního pavilonu ikonické, elementární a velkorysé formy. Z objektu se má stát moderní kulturní centrum s příjemnou kavárnou, malou galerií v předsálí a sálem určeným vedle svateb také k pořádání hudebních koncertů, zajímavých přednášek a jiných společenských setkání. Stavba má svým maximálním propojením s parkem a důstojnou, reprezentativní formou přilákat prořídlé zájemce o svatební obřad v tradiční obřadní síni. Kavárna je situována na páteřní komunikaci parku a v blízkosti hřiště. Naopak sál je situován záměrně na malý „ostroh“ s úžasným výhledem na město z důvodů výjimečnosti a výškového oddělení od cest v parku. Pavilon tak využívá a zároveň dotváří významnou morfologii terénu.
V kavárně bude umístěn prodej reklamních předmětů a budou zde informace o MČ. V případě potřeby je možné rozšířit suterén o skladovací zázemí.
Prosklený pavilon se po otevření posuvných stěn může proměnit v krytý altán, kde člověk může vnímat zvuky i vůně parku. Markýza pavilonu podporuje myšlenku altánu, potlačuje rozhraní venku - vevnitř, poskytuje úkryt před deštěm a také zvýrazňuje horizontální kompozici pavilonu mezi vertikálami stromů. Společně se stromy zajišťuje dostatečnou sluneční clonu.

ZUŠ Polabiny

Po demolici objektu bývalých jeslí je plocha pro umístění budovy definována čtvercovou rovinou obklopenou vzrostlými stromy po obvodu, vedením veřejné gravitační kanalizace malého sklonu a vazbami na okolí. 
Základní urbanistickou myšlenkou je umístění kompaktní nízké dvoupodlažní formy zahradního pavilonu s průchodem a dvorem, dělící objekt na dvě části spojené v patře.  
Hlavní kulturní sál pro 200 osob s kavárnou využívá přirozenou vazbu na náměstí Polabiny I. Průjezd je napojen na přístupové cesty, parkovací stání, náměstí a plochu před ZŠ. Srdcem domu je dvůr, který je zároveň venkovní scénou, kolem které se vše odehrává.
Kompaktní budova s velkými prosklenými pásy a maximálním propojením se „zahradou“ moderního města je příležitostí pro vytvoření otevřeného kulturního centra Polabin.  Velké prosklené plochy v patře jsou orientovány na některé dálkové průhledy. 
Pavilon je umístěný v hustém prstenci stromů, které jsou jeho slunolamy. Před pavilonem u náměstí navrhujeme velkorysou zpevněnou plochu důstojného charakteru, která zároveň potvrzuje solitérnost sousedního domu. 
Základním konceptem je uspořádání bloků místností vymezující prostory náměstí, ulici, uličky a zákoutí jako paralela k menšímu městu. Tento princip pomáhá uživatelům v dobré orientaci a přehlednosti. 
Dům je uhněten z jednoho materiálu – probarveného betonu zemité barevnosti. Vnitřní prostory učeben, malých sálů a zázemí jsou bílé, velký sál je klasickým black – boxem určeným pro různorodé využití.

Poliklinika Pod Marjánkou

a)    URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ
Park s poliklinikou je součástí moderní struktury zástavby založené ve 30. letech 20. století. Tato struktura se skládá ze tří pravoúhlých matric – řádkové zástavby bytových domů u Patočkovy ulice, bytových domů na uliční čáře Bělohorské ulice a polikliniky s kompoziční osou na blízký kostel sv. Markéty. Úloha je příležitostí nově definovat veřejné prostory kolem polikliniky.  
Dvě budovy zdraví společné pravoúhlé osnovy umístěné v pásu parku na osovém kříži veřejných cest přinášejí aktivaci parku a nové urbanistické hodnoty v území. 
Současné spojení nízké části polikliniky s výškovou budovou vytváří bariéru v území při uzavření průchodu výškové budovy. Odtržením vzniká nová emancipovaná klinika a nová pěší cesta mezi domy, která propojuje ulice Patočkovu a Bělohorskou. Do veřejného prostoru mezi domy se koncentruje energie navazujícími vstupy do obou domů a novou podélnou osou parku procházející průchodem nové polikliniky, která tak propojuje oba parky. Nová osa parku délky 400 m navazuje na pěší lávku přes ulici Patočkovu.  
Budovy tak nejsou bariérou, ale naopak vytvářejí vyšší kvalitu veřejných prostorů v území, využívají jejich potenciálu a integrují sebe sama do těchto nových prostorů. Na severní straně výškové polikliniky je rozšířen park přesunutím výkopu zeminy. Propojením tří parků se zvyšuje jejich využitelnost místními obyvateli, čímž se zvětšuje význam této relaxační městské plochy. 
Koncepce domů obklopených parkem je potvrzena urbanistickými detaily vstupního dvojmostí z ulice Pod Marjánkou a průběžným svahováním mezi ulicí Pod Marjánkou a parkem. 
Integrace polikliniky do sítě veřejných prostorů je známá v pražském prostředí např. průchod poliklinikou z Františkánské zahrady do ulice Palackého na Praze 1.        

b)    ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Desing původní a nové budovy zdraví se liší stylovými detaily, přesto spolu tvoří výrazově kompaktní celek. Návrh nové budovy usiluje soudobými prostředky o harmonické spojení se stávající budovou na matrici přesnosti, řádu a společné pravoúhlé síti.      
Nová poliklinika je koncipována jako nízký současný pavilon přebírající funkcionalistické principy.  
Pavilon naplňuje základní axiomy funkcionalismu – obklopení zahradou, prostupnost na přízemí, volný půdorys sloupového systému, pásová okna a střešní zahradu. Budova přebírá z původní polikliniky jednoduchou modernistickou formu domu obklopenou parkem s přístupem po lávkách, pravoúhlost formy, řád i okenní modulaci. 
Obě budovy spojuje nové vstupní dvojmostí dostatečné velikosti, které slouží jako velké molo se stojany na kolo a lavičkami. Dvojmostí je důležitým urbanistických detailem, protože důsledně podporuje základní urbanistickou myšlenku - obklopení domů parkem a jeho rozšíření až k chodníku po obvodu.
Nová solitérní budova nabízí výhodu v požadované etapovitosti výstavby, formální nezávislosti nové budovy a zmíněném urbanistickém propojení v území. 
Budova je otevřeným pavilonem využívajícím výhody parku. Zároveň svým výrazem ztělesňuje důstojnost a otevřenost moderní kliniky, kde budou poskytovány moderní lékařské služby. Navržené prostředí s velkorysým schodištěm, vnitřním dvorem a prstencem čekáren nabízí srozumitelný prostor s dobrou orientací i příjemného lidského měřítka i shodné prostorové velkorysosti původní kliniky. Nabízené obytné prostředí pavlačí s čekárnami má vytvořit vlídné a přátelské prostředí (tedy opak běžného nemocničního prostředí), které pomáhá pacientům překonávat nelehké chvíle v tomto domě zdraví.    
Klidný dvůr domu na podélné ose parku umožnuje posezení a nabízí přímé vstupy do samostatných lékařských bloků s možností pohybu infekčních pacientů (dětské, praktici, odběry). Tuto segregaci považujeme za výhodu, neboť je eliminován možnost přenosu infekce na pacienty využívající speciální lékařské služby ve vyšších podlažích.    
Fasáda výškové stavby původní polikliniky je tvořena převládajícími vertikálami betonových sloupů, naopak fasáda nové polikliniky je záměrně koncipována střídajícími horizontálními liniemi oken a parapetních pásů při zachování shodného fasádního modulu oken obou domů. 
 

DSEP Šolínova

Trojdomí Šolínova tvořící krátkou stranu největšího urbanistického bloku Dejvic obnovuje svojí historickou funkci a stává se moderním městským centrem pro seniory i veřejnost.

Urbanistická a sociální integrace domů s novými funkcemi je postavena na otevření se rušnému městu i tichému parku ve vnitrobloku. Vedle hlavní funkce domova pro seniory jsou v domě zastoupeny tyto bezbariérové provozy i pro veřejnost: restaurace, kavárna, komunitní centrum, kulturní a sportovní sál, lázně, lékárna, ordinace, kadeřnictví, kosmetika, pedikúra, manikúra, které přirozeně otevírají dům městu.

To doplňují navržené stavební zásahy otevřenosti, které vysílají signál aktivního života svých obyvatel a zároveň zobrazují nalezenou rovnováhu mezi historickou hodnotou domů a naplnění stavebního záměru.

Navržené zásahy mají působit přirozeně, samozřejmě mají být dobře vstřebatelné, díky tomu nezatěžují své obyvatele agresivitou a extravagancí. Nová vrstva zásahů z režného betonového zdiva doplněná prosklením vychází z tradičních architektonických forem a detailů, které podporují reminiscenční a sociální aktivity obyvatel.

Potlačení ústavnosti a zvýraznění obytnosti sledujeme na několika dalších úrovních, jako např. humanizace chodeb, vybavení bytů vlastním nábytkem obyvatel, bytový nábytek ve společných prostorách a nabídka dostatečného množství sociálně-aktivních prostorů - vedle prostorů městské funkce zmíněných výše jsou navrženy menší prostory jídelen, kluboven, obytných kuchyní, veranda, zahrada s kuželnou, místo na pétanque, komunitní zahrada s ovocnými stromy apod.

Navržený dům s nabídkou aktivit má vytvořit příjemné, důstojné a inspirující prostředí nejen pro obyvatele nacházející se v podzimu svého života.

Sídlo firmy BRT servis

Urbanistická koncepce "před domem zahrada, za domem vstupní dvůr" je založená na logickém umístění showroomu s prosklenním do ulice a patrové ortogonální části zázemí v zadní části pozemku. Showroom je "galerií" vystavující měřící přístroje firmy Wenzel s pohledem do zahrady nikoliv na zaparkovaná vozidla.

Navrhovaný objekt bude v rozvojovém území patřit mezi nejdrobnější, proto má stavba ve výrazu velké měřítko, aby se vyrovnala sousedním velkým objemům. Hmota je tvarována jednoduše, perforována minimálním počtem velkých otvorů. Showroom s vyšší světlou výškou a střešní atikou nepůsobí jako přístavba vyšší části, ale má dotvořit představu vizuálně kompaktního objektu než domu s přístavbou a okny.

Úloha je o hlednání ortogonálního racionálního systému v atypickém půdorysu. Vstupní hala je srdcem domu, do kterého vedou všechny důležité tepny.

Materiál z režných betonových tvárnic je volen z hlediska životnosti, nízkonákladovosti a industriálnímu charakteru. Užití materiálu vně i uvnitř propojuje více interiér s exteriérem.

Objekt je obklopen stromy, které zkvalitňují okolní prostředí a jejich vržený stín také změkčuje přísnost stavby. Cílem není pouze navrhnout kvalitní dům, ale definovat celkově kvalitní prostředí, což v prostředí rozvojových území platí dvojnásob.

Škola V Cibulkách

Zachovat velkou zahradu a její magické místo, využít svahování parcely pro vstupy do různých provozů, integrovat tělocvičny do budov školy a vytvořit dvě budovy pro 1. a 2. stupeň propojené v podzemí je základní koncepcí návrhu. Dvě nové budovy vychází z požadavku na etapovitost a z rozdělení případné jediné velké budovy školy na dvě, které ukončí dvě řady činžovních domů umístěných po vrstevnici. Budovy drží výškovou regulaci v území, ale půdorysně mají záměrně větší velikost než činžovní vily, protože se jedná o veřejné budovy a ty mohou být dominantami v území. Domy přebírají základní výškový a objemový princip okolních domů, tedy jsou 2-3 podlažní na soklu s valbovou střechou. Vyšší budova má výšku hřebene shodnou s výškou sousedního domu. Pro umístění domů a základní dispoziční princip jsou volnou inspirací renesanční zámky s dvorem a jejich různé analogie.

Zastavěnost pozemku 1. etapy 17 % a 2. etapy 26,4 % umožnuje zachovat východní část přírodního prostředí. Svažitý pozemek umožnuje umístění provozů se vstupy přímo na terén - na 2.pp je vjezd do podzemních garáží a samostatný přístup do sportovní části, na 1.pp je vstup na terasu z jídelny a vstup z menší tělocvičny po schodišti na zahradu a na 1.np je vstupní dvůr s hlavními vstupy do školních budov. Velký objem domu je ukryt v podzemí, což umožnuje vytvořit menší nadzemní hmoty a zachovat velkou zahradu.  

Zahrada je výškově rozdělná podobně jako dnes na tři terasy - spodní terasa s venkovní jídelnou je propojena s terasou hlavní zahrady venkovním auditoriem ukončujícím přirozený svah na budově školy. Třetí terasa je oddělená kamennou opěrnou stěnou, vymezující velkou plochu rovinné zahrady. Spodní terasa snížená o cca 2 m  je z pohledu topografie přátelštější ve vztahu k sousednímu rodinnému domu.

Stavba školy v sobě v dnešní době integruje funkci komunitního centra, které nabízí místním obyvatelům pořádáním kulturních a sportovních akcí posilující místní komunitu. Tomuto požadavku bylo vyhověno umístěním samostatných provozů tělocvičny, jídelny i výtvarných atelierů na přízemí školní budovy.

Škola Komořany

Představujeme budovu vzdělávání a her výrazné formy mezi drobnými strukturami obytných souborů, která se s navrženým náměstím stane centrem nové komunity.
Přísná a důstojná budova ukrývá ve svém nitru živý svět různorodosti, hravosti v podobě prostorové a materiálové bohatosti.
Kompaktní blok školy tvoří spodní otevřený parter určený i pro veřejnost, který podpírá levitující pavilony učeben. 
Budova v sobě ukrývá centrální sál a „rajský“ dvůr.
 

Mateřská škola Jeseniova

Vysoké stromy po obvodu parcely ohraničují urbanistický blok a zároveň ukrývají budovu pavilonové školky.
Klidné místo s velkou zahradou umožnuje navrhnout přízemní školku rostlé racionální struktury přímé formy v ulici Jeseniova a záměrně rozčleněné formy směrem do zahrady.
Budovu tvoří tři samostatné pavilony půdorysného tvaru písmen T, U a I, které jsou uspořádány, tak aby vytvořily „vnitřní náměstí a dvě ulice“ venkovního rázu.
Náměstí = centrální hala u hlavního vstupu je srdcem domu, otevírá budovu k ulici a je využívána na různorodé aktivity.
Ulice = chodby se šatnami navazující na zahradu.
Pavilony jsou vytvořeny skládáním 6 – ti modulů učeben a patrovým zázemím.
Architektura pavilonů s cihelnými pilíři a velkým prosklením je koncipována v charakteru zahradních pavilonů v maximálním propojením a v souladu se zahradou.
Charakter budovy má předpoklady stát se místním komunitním centrem spojujícím zdejší obyvatele.

Zahradní pavilon Ďáblice

Cílem návrhu je zastavět proluku v nejvyšší možné míře tak, aby nabídla škole maximum kvalitních univerzálních prostorů, které lze primárně využívat jako odborné učebny nebo v reakci na demografický vývoj také jako kmenové učebny. Vybrané odborné učebny nabízí volnočasové využití pro veřejnost v době mimoškolní. 
Okna ve štítové stěně souseda jsou východiskem pro koncepci „domu zdi“ přízemního budovy s plochou střechou ze strany ulice Na Terasách s minimem oken. Samotná cihelná zeď je inspirována stodolami z režného zdiva v řešené lokalitě. Pevný cihelný sokl,  zakořeněný do svahu zahrady s mohutnou uliční zdí jsou „lůžkem“ pro dřevěný zahradní pavilon. Pavilon s plochou travnatou střechou je tak umístěný za uliční zdí. 
Sokl budovy umístěný z pohledu ulice pod úrovní terénu pomáhá v zahradě vyrovnat svahem fragmentovaný terén, část rostlého terénu stavba využívá jako zpevněné venkovní hlediště. Navrhovaný objem je také odsazen od východní štítové stěny sousedního objektu, je zde navržen průjezd, který nabízí vazbu ulice Na Terase a pavilonem/školní zahradou jako důležitý motiv otevřenosti veřejné budovy.
Svah umožnuje přímé spojení obou podlaží na terén.
Otevřený dům z přírodních materiálů má nejen propojovat interiér a exteriér, otevřeností a exteriérovými materiály má opticky zvětšovat malý školní dvůr. Horizontální kompozice domu opticky snižuje výšku domu. 
Těžký sokl domu s amfiteátrem a ponechaným svahem nově vymezuje dvůr zahrady, který zatahuje do vstupní haly.  
Dřevěná nosná k-ce pavilonu s přesahem střechy vytvářejí krytý venkovní prostor a vhodně doplňuje plochu dvora se zahradou. 
Koncepce nabízí alternativní výukové prostory – amfiteátr, široký průjezd venku a uvnitř vstupní hala se schody.  
Symetrické stavby škol a stodol jsou vzorem dispozice nové budovy.   
Výraz domu má být nadčasový a má v místě působit samozřejmě. 
 

Rekonstrukce budov FF UK

Dva osobité historické domy na výjimečném místě v historickém centru Prahy ukrývají mnoho prostorů různých měřítek a charakterů. Úkolem je tyto prostory propojit do jednoho živého celku a poskytnout k užívání přední české univerzitě. Karlova univerzita je typickým městotvorným subjektem, který městem prorůstá, obohacuje ho a doplňuje. Zvláště v tak výjimečné pozici u budoucího městského bulváru.
Filozofická fakulta by měla být jedním z hlavních účastníků ve veřejném životě a proto je nezbytně nutné, aby i budova takové instituce byla obrácená směrem k polis a neuzavírala se do sebe. Proto je hlavním mottem návrhu otevřenost. Ta je důležitá nejen u budovy školy ale i v jejím fungování a proto věříme, že nová dostavba by měla reflektovat soudobé směřování Univerzity Karlovy. Z tohoto důvodu otevíráme parter domu kavárnou - bufetem a knihovnou. Lehká střešní nástavba se vzdušným pronajímatelným sálem vztahuje novou budovu instituce k městu a jeho dominantám.
Ctíme stávající tvarové a hmotové rozdělení budov a jejich dvorů. Hlavním tématem návrhu je zachování a navázání na uliční velkorysost a malebné dvorní drobné měřítko. Ke stávajícím vrstvám klasicismu a funkcionalismu, přidáváme novou formálně odlišnou vrstvu v principu přidávání, vrstvení, adice. Nové zásahy mají respektovat původní budovy, jsou pouze doplňkem, nikoliv hlavním aktérem. Nové zásahy analogicky přebírají velkorysost, rovnováhu, přirozenost a účelnost historické architektury a přispívají tak k lepšímu prostorovému a provoznímu sjednocení souboru.

Škola Podbělohorská

Přístavba je rozdělená do dvou pavilonů zakořeněných do ukryté podnože, která propojuje novou část s historickou školou. Podnož je součástí přirozeného svahu a umožnuje ukrýt velké množství provozů pod zem, což vede ke zmenšení nadzemních objemů. Pavilony urbanisticky i hmotově navazují na solitérní strukturu okolního zahradního města a na stavební čáry staré školy. Architektonicky pavilony vytvářejí formu současné činžovní vily a uspořádáním oken a návrhem soklu volně navazují na renesanční palácovitost staré školy. Tento soulad s okolím považujeme za důležitý s ohledem na zachování charakteru zahradní školy, byť budovy škol jsou často pajaty jako dominanty v území města. 
Návrh využívá svahování pozemku a nabízí většinu podlaží přímo propojené se zahradou, což rozšířuje možnosti pobytů žáků na zahradě.    
Nová zastavěnost pozemku pavilony a staré školy je 18,5% oproti stávajícím 15,5%. 
Venkovní sportovní hřiště je navrženo na střeše krytých parkovacích stání místo dnešní stavby ultramalé tělocvičny s využitím stávajícího vjezdu ve vzdálenější poloze oproti školce. Velikost hřiště je stejná jako stávající. Hrací prvky na zahradě budou zachovány případně přemístěny. 
Náplň a uspořádání funkcí v podnoži jako je dvorana, aula, tělocvična a výtvarný atelier nabízí příležitost vytvořit z budovy v mimoškolní době místní komunitní centrum, ve kterém mohou být pořádány nejrůznější společenské, sportovní a kulturní akce pro veřejnost. Různorodá nabídka nových možností pro místní obyvatele je vhodným přístupem k prosazení tohoto rozvojového záměru.   
 

Uměleckoprůmyslová škola Karlovy Vary

Navrhujeme vzorovou rekonstrukci historických budov školy z roku 1924, její rekonstrukce je součástí „sociální stabilizace“ jako dlouhodobě důležité hodnoty života města. K domu má vztah několik generací. Je důležité jej zachránit. Nevyhovující stropy budou konstrukčně zesíleny případně nahrazeny novými. Pozdější přístavby včetně tělocvičny jsou nahrazeny novou kompaktní budovou koncipovanou jako velkorysý připojovací modul staré školy s centrální prostorem a aulou, společně vytvářející jednotný provozně propojený celek se dvěma dvory. Srovnání stávajícího dvoru do roviny dochází k zpřístupnění a osvětlení provozů v 1.PP historické školy, což umožnuje jejich efektivnější využití. Ve druhém dvoře nové přístavby je částečně ponechán svah se stromy ve formě kopce.  Sportovní blok má samostatný provoz i vstup s možností zamezení průchodu do provozu školy dle požadavku zadání. Nová budova s rafinovanou kreativitou keramického obkladu má osvětlit funkci budovy.
Na pozemku školy je navržena územní rezerva pro budoucí využití.

Letní kino v Chrudimi

Navrhované úpravy poloostrova posílí jeho atraktivitu jako významného veřejného prostoru města otevřenému široké veřejnosti a rozšíří tak bohatou síť veřejných prostranství města.
Chceme z poloostrova vytvořit příjemné a přehledné místo, kde budou lidé chtít trávit volný čas, setkávat se, chodit na procházky či venčit psy. Proto je nutné, aby celý poloostrov působil jako otevřený celek s různými funkcemi, které se proměňují.
Poloostrov bude rozdělen na dvě přehledné části: městskou a přírodní. První z nich tvoří zpevněné nádvoří Měšťanské besedy. Druhou částí bude městská zahrada ve stylu anglického parku s letním amfiteátrem.

Škola Praha - Ďáblice

Budovy škol v původní drobné zástavbě obcí tvoří často dominanty v území. Je tomu tak i ve starých Ďáblicích. Škola dominuje výškou a velikostí hmoty na nejvyšším místě návsi. S razantním rozvojem obcí se zvětšují školní zařízení nebo se improvizuje. S improvizací měli ďábličtí v 70. a 80. letech bohaté zkušenosti, školy se stavěly spíše na sídlištích. Až v roce 1999 se zrealizoval projekt rozšíření školy se zastropeným dvorem v koncepci oddělených stupňů v památkové zóně historického jádra obce.
Poměrně záhy však nová kapacita opět nevyhovovala. Nový požadavek 4 kmenových učeben byl v průběhu projektování navýšen o rekonstrukci školy s vytvořením 2 nových učeben.

Dostavba školy s novým hlavním vstupem a nástřešní letní učebnou vně uzavírá a uvnitř propojuje původní školní blok. Umístěním objektu v tradičním principu, kdy budovy úspěšně oddělují soukromý prostor od veřejného, vzniká veřejný rynek využívaný pro školní akce.

Vnitřní provozní propojení výrazně zvyšuje komfort užívání. Nová dostavba a rozšíření školy z roku 1999 vytváří drobným architektonickým pojetím a vnitřním vybavením jeden architektonický celek. Druhým celkem v bloku budov je původní majestátní budova staré školy. Prosvětlení, zpřehlednění a vložení nových oddychových koutů v přistavovaných částech doplňuje velkorysost a krásu obnovených prostorů staré budovy a spoluvytváří přátelské prostředí. Dvorana v přízemí s jídelnou a malým atriem jako “vzpomínkou na původní dvůr” je centrálním prostorem školy, kde se můžou všichni sejít.

Škola Smíchov

Představujeme současný městský palác vzdělávání a her pevně zakořeněný do urbanistické mřížky nového Smíchova, který se stane svým uspořádáním a synergií se ZUŠ centrem nové komunity. Návrh pracuje s protiklady, které vyváženě dávkuje.
Kompaktní blok školy je porušen velkým vstupním prostorem, který vztahuje budovu k okolním dominantám. Přísná a důstojná budova ukrývá ve svém nitru živý svět různorodosti a hravosti. Spodní otevřené hmoty určené i pro veřejnost doplňuje horní uzavřený prstenec učeben.
Nová smíchovská škola je soudobou otevřenou stavbou s potenciálem iniciovat veřejné aktivity nad rámec školní instituce. Škola se stane jádrem komunity nové čtvrti. Multifunkčnost a otevřenost budovy se propisuje do své formy.
Prostředí školy má být přehledné, přátelské a má bavit a inspirovat žáky i jejich učitele.
Doplňkové výukové prostory jsou různorodé a flexibilní a rozšiřují tak možnosti uživatelům.

Dům venkovského stavení Dobřejovice

Statek se nachází v obci Dobřejovice nedaleko Prahy na hlavní silnici směrem do Čestlic. Projekt řeší úpravu celého statku a návrh rodinného  domu na místě stávajících kůlen. Kůlny o velikosti 9 x 6 m, slouží nyní jako stodola, sklad a kurník. Průzkumem bylo zjištěno, že není možné stávající kůlny adaptovat  na bydlení.
Novými vraty je dvůr oddělen od hlavní silnice. Velká zahrada bude nově propojena s dvorem přes stodolu, ve které se uvažuje zřízení domácí dílny. Na velkou zahradu bude přestěhován kurník a hospodářské zázemí.
Nový domek je navržen téměř v místech stávajících kůlen, je více odtažen od boční uličky, tedy blíže ke dvoru. V rámci statku je umístěn tak, aby přirozeně doplnil již stávající objekty.
Hlavním principem domu je atrium na jihu, k němuž se stáčí a otevírá celý dům. Od ulice je atrium odděleno zdí. Hmotu domu tvoří dvě části s pultovou střechou, které vymezují atrium. Větší a vyšší část se světlíkem do koupelny má taškovou krytinu, na nižší části je uvažována ozeleněná střecha, která se uplatní v pohledu z atria i z ulice.
V přízemí jsou umístěny vstupní, společenské prostory a nutné zázemí. Vstup je   ze severu a je orientován do dvora na přímé cestě od vrat. Obytnou kuchyň a velký pokoj lze spojovat přes krček s krbovou lavicí. Velký pokoj je francouzským oknem otevřen do atria, které je venkovní obytnou místností. Prkenná paluba v horní části atria je přístupná i z kuchyně. Z obytné kuchyně je přístupný malý pokoj, který může být pokojem pro hosta, jídelnou, pracovnou či komorou. Sklep je přístupný z atria. Jižním oknem v patře přichází sluneční paprsky prostorem schodiště až do vstupní haly na severu. Dvě ložnice v patře jsou orientovány okny do vlastní zahrady.
Nosné zdi jsou vyzděny z cihelných tvárnic. Nosníky stropů a krokve jsou z kulatiny.a uplatňují se pohledově v  interieru i exterieru. Podlahy v přízemí jsou lité, v patře prkenné. Okna jsou dřevěná. V hale, na schodišti  a ve velkém pokoji v přízemí je navrženo pevné zasklení. Dům je omítaný lehce hrubou omítkou v pískově hnědém přírodním tónu.

Vila Praha - východ

Pozemek se nachází v horní části obce nedaleko nově plánovaného centra na speciální rohové parcele. Hodnota pozemku neopravidelného pětiúhelníkového tvaru o rozloze 1464 m2 svažující se v podélném směru k severu spočívá v jeho obklopení přírodním parkem s upravenými stezkami v nivním údolí Botiče a Pitkovického potoka.

Dům zakončuje ulici a je přirozeně zasazen do terénu na pozemku tak, aby využil možnosti svahu, výhledu na okolní přírodu a umožnil tak bezprostřední kontakt obytných prostor se zahradou při zachování míry soukromí, reagoval na vymezení veřejných a soukromých ploch navrženým urbanismem a vhodně se napojil na přístupovou komunikaci. To vše při vhodné orientaci navrženého domu ke světovým stranám. Tyto velmi obecné teorie vedly k návrhu zalomeného domu s rovinnou terasou.  Dům je zasazen kolmo do svahu a větší část objemu suterénu je ukryta pod zemí a dům tak působí menší. Rovinná pobytová zahrada je vytvořená vytěženou zeminou na pozemku. Přístupová rampa s kamennými schody vede na vydlážděnou plochu se stromem, kde je hlavní vstup vedle garáže. Prostory na vstupním podlaží jsou přisvětlené z různých směrů, aby atmosféra na tomto podlaží nebyla sklepní. Velké okno na schodech vztahuje dům k ulici. Schodištová hala s lávkami ve středu domu spojuje podlaží, distribuje světlo a rozděluje každé podlaží na jednotlivé funkční části.

Rekonstrukce chalupy v jižních Čechách

Přestavba domu se nachází na samotě u lesa a rybníka v krajině jižních Čech. Dům původně sloužil jako zděný pilířový dřevník hospodářského stavení hájovny. V 70. letech byl přestavěn na rekreační chatu. Zadáním bylo zvětšení chaty a zvýšení jejího uživatelského standardu. Síla úžasného výhledu na hladinu rybníka ovlivnila tvar přístavby s pootočeným štítem a velkým oknem. Okno je nekonečně měnícím se obrazem a příroda jeho malířem. Mírné zalomení domu navazuje na zakřivení cesty. Zvětšená velikost domu umožnuje společné setkání početné rodiny majitele.  

Knihovna Antonína Švehly

Jedinečný dům architekta Josefa Gočára v sobě snoubí vnější racionální formu z režného zdiva a bohatou vnitřní formu v dekorativním stylu art deco. Srdcem domu je přednáškový sál (s předsálím), umístěný v těžišti přízemního podlaží a orientovaný do malého náměstí před domem.

Zadáním je rekonstrukce stávajících prostorů knihovny Antonína Švehly umístěné v tomto domě.

Původní dispoziční trojtrakt s kancelářemi a chodbou uprostřed je pojednán jako ucelený prostor se středním „nábytkovým traktem“ velkorysého měřítka. Ten bude hrdým opozitem velkému okennímu systému. Střední trakt sloupového rastru spojuje i rozděluje hlavní prostory knihovny a je obložen z ušlechtilé dubové spárovky zakládající pocit tepla a navazující na Gočárovy dřevěné obklady v přednáškovém sálu. Do středního traktu je přesunut výdejní pult s panoramatickým výhledem, sklad, který odděluje tichou studovnu od rušného hlavního sálu a šatní skřínky u vstupu. V běžném provozu jsou vytvořené 3 základní prostory pro návštěvníky knihovny – tichá studovna s regály časopisů, měkké sezení s kávovarem u vstupu a neformální kout s kobercem a sedacími pytli, který je možné oddělit závěsem pro setkání dětí či workshopy. Hlavní sál je možné uspořádat také pro přednášky s kapacitou 90 osob a pro výstavy.

Knihovna Ústavu filozofie a religionistiky na FF UK na Praze 1

Knihovna je umístěna v hlavní budově FF UK na Palachově náměstí postavené ve 20.letech 20.století v historizujícím novorenesančním stylu. Stavba je vyznačuje velkorysým měřítkem vnitřních prostorů a kvalitním řemeslným zpracováním. Knihovna je místnost na 3.np o velikosti 9,3 x 6,8 m a výšky 4 m, na kterou navazuje studovna v arkýři s výhledem na Pražský hrad ( cca 5,2 x 4,7 m ). V původní knihovně byly po celé ploše rozmístěné typové plechové regály vojenské barvy do výše 2,1 m. Mezi regály bylo pracoviště knihovnice a kopírka. Prostor připomínal spíše temný depozitář než knihovnu. Studovna byla od knihovny oddělena příčkou a policovou stěnou. Vypadala jako sklad nábytku. Povrch podlah tvořilo PVC položené na původních parketách.  

Koncept návrhu

Základním konceptem bylo navrátit prostoru jeho velkorysost a měřítko, vpustit do něho světlo a vytvořit vhodné uklidňující místo pro studium při omezeném rozpočtu. Interiér je řešen moderními soudobými prostředky se snahou, aby výsledné působení bylo v souladu s vnitřními prostory stávající budovy.

Prostorově je knihovna se studovnou řešena jako jeden společný prostor, který je rozdělen skleněnými příčkami na tři provozní části: studovnu, depozitář s výdejem knih a vstupní-počítačovou místnost. Do knihovny je ponechán pouze jeden vstup z veřejné chodby.

Uvolnění prostoru bylo uskutečněno sesazením stávajících regálů depozitáře do dvou úrovní. Toto řešení vedle prostorových výhod zvětšilo objem depozitáře o 15 %. Dvouúrovňový blok depozitáře je umístěn v rohu místnosti u střední zdi, aby nejcennější místa u vstupu a oken zůstala na celou výšku místnosti.

K depozitáři patří pracoviště knihovnice, pracoviště služby vydávající knihy a čtecí kout. Pracoviště knihovnice je umístěno u okna v návaznosti na depozitář. Stůl služby je ve středu knihovny s ohledem na kontrolu prostoru. Depozitář je vytvořen ze stávajících plechových regálů doplněných novým blokem dřevěného regálu u vstupu, ocelovými schody a ochozem. Původní plechové regály jsou svojí konstrukcí praktické a byly využity v celém rozsahu. Ochoz je podporován dřevěnými deskami do kterých jsou osazeny stávající skříně. Podlaha depozitáře a schody jsou provedeny z žebrovaného plechu. Výplň zábradlí ochozu tvoří tahokov o stejném rozměru otvorů jako žebrování plechu. Plechové madlo zábradlí je navrženo jako čtecí pult.

Počítačová místnost může být využívána nezávisle na knihovně. Jsou zde umístěny čtyři počítačové pracoviště. Součástí nového dřevěného bloku depozitáře je kartotéka, katalogový počítač a šatní skřínky.

V arkýři je obnovena studovna. Je zařízena velkým dubovým stolem ( 2,15 x 2,4 m ) s osmi studijními místy a dvěmi křesílky u oken. Na výšku oken jsou mezi okna umístěny dřevěné příruční knihovny, které jsou doplněny typovým hliníkovým žebříkem. V hlavním prostoru jsou přeosazeny stávající zářivková svítidla, tak, aby byla podpořena jednota celého prostoru a vestavba definována jako kompozičně vložená část. Stůl ve studovně je osvětlen jedním závěsným svítidlem, příruční knihovny jsou přisvětleny bodově.

Upravované prostory jsou nově vymalovány odstínem do žluta. Stávající parkety jsou přebroušeny a opatřeny lakem.

Dům s ordinací v Jablonném nad Orlicí

Novostavba je osazena na západní straně, na hraně pozemku z důvodu zachování velké zahrady a využívá terénního zlomu. K silnici v přízemí je orientována ordinace s dílčími provozy a do zahrady v patře je orientován byt. Horní podlaží reaguje na svah terénu ustoupením od silnice.
Dům je navržen na půdorysu úzkého obdélníku zabírajícím téměř celou šíři pozemku.  Dům je umístěn co nejblíže  k silnici s ohledem na parkování a chodník,  tak aby hloubka zářezu do terénu nepůsobila rušivě a bylo minimalizováno množství vykopané zeminy. Základním konceptem domu je vytvoření cihelné schránky, do které je na východní straně vložen samostatný objem bytu a na západní straně zasunut samostatný objem ordinace s provozem. Samostatné objemy jsou tvořeny dřevo-skleněnou stěnou a zelenou střechou. Horizontální hmotové členění domu, návrh zelených střech a navržený koncept dům osvobozuje a odlehčuje a dům je více zapojen do svého okolí.
Lékařská část se skládá z ambulance neurologie pracoviště rehabilitační sestry a bazénu.

Nástavba školy v Ďáblicích

Zadáním je vytvoření specializované učebny F/Ch s kabinetem v podkroví západního křídla dostavěného v devadesátých letech. Tento bariérový prostor je nyní využíván jako družina s nízkou světlou výškou (2,1 m k hambalku), střešními okny přehřívající prostor a komplikovaným požárním únikem. Střecha podkroví je spojena se střechou staré školy, ale nadezdívka s římsou výrazně navyšuje římsu staré školy. Napojení střech při nedodržení říms i z pohledu etapizace působí dosti cizorodým prvkem. Na jihu je střecha ukončena terasou s věží, ve které jsou uskladněné posilovací stroje. Věž převyšuje hřeben staré školy a nenabízí proporcionální ani symbolické zdůvodnění své existence. Na západní fasádě ve zvýšené nadezdívce jsou neesteticky umístěné VZT mříže.  Nový prostor splňující prostorové parametry je příležitostí k vytvoření autonomního podlaží s bezbariérovým výtahem, přirozenou požární únikovou cestou včetně skladovacího a hygienického zázemí..  

Koncept

Nová střešní nástavba má římsu a hřeben ve výškové návaznosti na starou školu. Její tvar je volně valbový s prosklením pouze v horní rovinně. Prosklení je opatřeno vnějšími stínícími roletami. Všechny křídla vyjma staré školy mají svojí střechu a jsou tak vizuálně oddělená oproti stávajícímu stavu.  Výdechy VZT k sousedovi jsou přesunuty z fasády  do nové valby.

Nemocnice Liberec

VIZE

_MODERNÍ MĚSTSKÁ NEMOCNICE pevně zakořeněná v topografii na rozhraní kompaktního a zahradního města
_ otevřená struktura areálu je založená na KŘÍŽENÍ dvou OS: hrany kompaktního města a radiály spojující město s kopcem
_nové plochy PRÁZDNA a PLNA vytvářejí městskou strukturu v podobě nového náměstí, ulice a parku, doplněné o dvorky, plácek, uličku a vyhlídku
_KONTEXTUÁLNÍ struktura a měřítko nových domů volně navazují na původní myšlenku „pavilonové nemocnice v parku“  
_ 25 stávajících objektů je zredukováno na 7
_hlavní budova spojená v podzemí i nadzemí s pavilony umožní efektivní provoz

   1. ETAPA

_klidná budova „PALÁCE ZDRAVÍ“ reprezentující modernost, otevřenost a dlouhověkost má rušné NÁMĚSTÍ a klidný vnitřní DVŮR
_koncepce příjemného, PŘÁTELSKÉHO PROSTŘEDÍ vnitřních i vnějších prostorů  
_flexibilita a přehlednost dispozice s jasnou komunikační páteří umožní dobrou orientaci
_na každém podlaží je navržená velká oddychová terasa pro personál a pacienty

Náměty MČ Prahy 13 pro metropolitní plán

STRATEGIE

Strategie má odpovědět:
Čím může být Praha 13?
Čím může zaujmout, aby se lidi rozhodli tady bydlet, žít a pracovat?
Čím může být výjimečná?
Co může nabídnout Velké Praze a co příměstské krajině?

5 TEZÍ PRO PRAHU 13

    MODERNÍ MĚSTO V PARKU OBKLOPENÉ PŘÍRODOU
Navázat na původní myšlenky modernistů, kvalitní návrh centrálního parku podpořit uceleným návrhem zeleně pro celé sídliště.
Krajina více prostoupí sídliště a nabídne nové možnosti a krajinná propojení do údolí Motolského potoka, na Dívčí hrady a do příměstské krajiny.
Cílem je nabídka různých lehko dostupných rekreačních ploch, aby se rozptýlila koncentrace obyvatel v Centrálním parku a Prokopským údolí.
Kvalitní propojení a nové možnosti hodnotné rekreace omezí tendence víkendového opouštění Prahy způsobující dopravní kolapsy.

    MODERNÍ MĚSTO NA OKRAJI PRAHY
Okraj města je výhodou protože v sobě ukrývá synergii výhod města i krajiny.
Obepínající pás příměstské krajiny s pásy pronikající do města jsou živou vodou obohacují město.
Příměstská krajina je příležitostí relaxace, sportu a ekologického zemědělství zvláště pro obyvatele okraje města.
Biofarmy na kraji měst přicházejí s nabídkou kvalitního ovoce, zeleniny i živočišných produktů pro obyvatele okraje města, zdejší úrodné pole jsou pro to ideální.

    MODERNÍ MĚSTO MNOHA FUNKCÍ
Původní víceméně monofunkční sídliště se doplní dostavbami mnoha funkcí zvláště na místech lokálních a městských center.
Podpořit špičkovou moderní architekturu jako novodobou vrstvu zastavění sídliště.
Nová administrativní a kulturní centra dotvoří nedokončené městské centrum v Nových Butovicích a sledují budování soběstačného města s menší závislostí na velké Praze. Jejich umístění a organizace musí sledovat cíl omezení automobilové dopravy.

    MODERNÍ MĚSTO PROPOJENÍ BEZ ÚZEMNÍCH BARIÉR
Stávající území bariéry je potřeba eliminovat.
Rozvadovskou spojkou dělené území na dvě části je nutno sešít.
Jakou podobu má mít Rozvadovská spojka při svém prodlužení a vstupu do města má to být dálnice, nemá se městu přizpůsobit do podoby městské komunikace se stromořadím a úrovňovým křížením?
Bariéry průmyslových areálů u Mototechny je nutné rozetnout propojkami území v okolí. Spojky budou území areálů vyživovat.
Nové obytné soubory nestavět jako bariéry v území, ale využít územní hodnoty propojek a blízkých cílů.

    MODERNÍ EKOLOGICKÉ MĚSTO PODPORUJÍCÍ CYKLODOPRAVU
Město ideálně posazené na náhorní terase s kontaktem do příměstské krajiny samo předurčuje k využívání cyklistické dopravy.
Stávající pěší a cyklistický okruh vnitrobloky se školy, školkami a hřišti je ideálním základem na který je dobré navazovat bohatou městskou sítí cest.
Stávající cyklotrasy Prokopským údolím doplnit novými cestami spojující blízké i daleké přírodní oblasti.
Milovníci kol se budou stěhovat do cykloráje na Praze 13!  

Vila Benešov

Pozemek protáhlého tvaru sousedí s hodnotnou vilou od architekta O.Novotného.
Novostavba je umístěna ve spodní části pozemku, v pocitovém těžišti, tak, aby nová i stará vila měly dostatečný prostor.
Základní koncepcí je tvar domu do písmene C s vytvořením intimního atria otevřeného do hlavní zahrady, koncepci dotváří hmotové řešení domu reagující na zvlněný terén, z hlavní obytné zahrady je dům s atriem jemně rozčleněn ve vazbě na terén, ze vstupní strany je dům naopak pevnější, razantněji osazený v terénu.
Atrium je chápáno jako intimní venkovní místnost - spojovací článek mezi zahradou a domem.
Dům je navržen s většinou prostorů na přízemí z důvodů jejich spojení se zahradou. Přízemí je navrženo jako velkorysé společenské podlaží včetně bazénu, pracovny a ložnicové části.
V patře jsou umístěny dva pokoje a koupelna. Okna patra jsou kryty dřevěnými posuvnými okenicemi, které v otevřené poloze sdružují okna do vodorovného pásu, který koresponduje s okny do obytného prostoru v přízemí. V suterénu je potřebné zázemí domu s garáží pro dvě auta. Jádrem domu je prostor jídelny – obytné haly, výjimečnost tohoto prostoru je zvýrazněna provedením stropu formou valené klenby a doplňkovým přirozeným osvětlením pod vrcholem klenby. Výška klenby umožňuje přisvětlení prostoru z horní části příčně do prostoru z východní a západní strany – do středu domu tak bude sluneční svit dopadat po celý den.
Svrchu prosklená vstupní hala navozuje pocit venkovního dvorku, hala přivádí světlo i do suterénu.
Betonový profilovaný strop výtvarně sjednocuje prostory domu a je navržen jako originální patent autorů.

Rodinný dům Černošice

Balkon kavárny Louvre v Praze

spolupráce s J. Pleskotem

Dům v Mnichovicích

Ordinace s bytem v Táboře

Dům ve Světicích

Včelí svět v Hulicích

Obraz města Plzeň

Radnice Ďáblice

Rekonstrukce činžovní vily

Polyfunkční dům U Kunratického lesa

Promenáda pro JZM

Krajská knihovna a galerie ve Zlíně

Zamýšlené kulturní centrum je stavbou nadregionální, veřejnou, která by měla být řešena demokraticky a otevřeně.

Chtěli jsme dostavět tovární budovy takovým způsobem, aby nové úpravy a dostavby budov byly rozpoznatelné. 
Základní koncepcí je nezastavět dvůr, hmoty, a fasády původních industriálních budov a zachovat jejich působivou atmosféru a urbanistickou otevřenost bloku.

Uprostřed prostoru mezi domy je na zvýšené úrovni navrženo vstupní plato na které jsou osazeny přibližně na jednotné úrovni vstupy do obou domů. Plató výtvarně oba domy spojuje do jednoho celku a podporuje jednotu celého bloku.

Uprostřed plató - nádvoří je navržena velkorysá markýza ve formě květu, slunečníku, která vytváří krytý prostor pro obě budovy a může být díky svému výraznému tvaru novým symbolem - znakem instituce. 

Nový tvar – „slunečník“ je symbolickou bránou do moderního městského centra - prostor uzavírá i neuzavírá.

Nové vložené dostavby: pevné cihelné nádvoří, slunečník s lehkostí létajícího balónu  a moderní kovová věž depozitáře jsou materiálově a částečně tvarově řešeny kontrastně k původním stavbám,  jejich materiálem je kov – perforovaný nerez na věži depozitáře a textilní potah slunečníku.

Návrh je založen na silném výrazovém prvku – centrálním symbolu – slunečníku, který sjednocuje prostor obou budov a zanechává silný vjem z návštěvy náhodného návštěvníka galerie, čtenáře knihovny i pracovníka. Návrh má symbolizovat veřejnou funkci.

Vizerka Praha 6

Hendlův dvůr Praha 6

Regenerace sídliště Větrník v Chrudimi

Humanizace pražské magistrály

Hotel Karlov v Benešově

Rozhledna na Javornické hůře

Výtvarné objekty: Petr Nikl, Ondřej Smeykal, Milan Cais, Martin Janíček, Jaroslav Kořán

Urbanistická studie obytné části B7 Úvaly - Hostín

Celková koncepce a koordinace území: Ing.arch. Petr Hlaváček - atelier RUA

Půdní nástavby činžovního domu na Praze 2

Návrh pracuje s koncepcí částečného zachování autentičnosti půdního prostoru ve smyslu otevřeného prostoru a v zachování konstrukčního a materiálového působení prostoru. Novým tvarem střechy si pomáhá zhodnotit kvalitu půdního prostoru. Zvýšení římsy do dvora a hřebene střechy umožňují výšky okolních domů.
Nástavba je řešena ocelovou konstrukcí střechy doplněnou zděnými konstrukcemi. V interiéru bytů se uplatňují ocelová konstrukce sloupků krovu, původní cihelné komíny bez omítek, hrubě omítané štítové zdi a nově vložené montované objemy zázemí.    
Byty jsou navrženy s ohledem na konstrukční a provozní jednoduchost. Na 5.np je navržena malá garzonka, na 6.np pak dva mezonetové byty, dvou a tří podlažní. Do dvora jsou u teras velkých bytů navrženy shrnovací dřevěné stěny.
Výtahová šachta je samostatnou konstrukcí předsunutou před původní lodžie. Zábradlí lodžií je ponechané původní. Nové schodiště do 6.np bude montované betonové, podstunice mají zapuštěné zrcátko dle původních kamenných stupňů.

Rekonstrukce a dostavba rodinného domu na Praze 6

Studie řeší rekonstrukci rodinného domu a přestavbu zahradního domku na garáž a místnost s krbem. Dům je dvoupodlažní s podsklepením a vzrostlou zahradou. Vstup do domu a na pozemek je přemístěn na druhou stranu domu k zahradnímu domku, kde je navržena garáž. Nová vstupní i obytná veranda propojuje obytné přízemí se zahradou a otvírá je na jih; širokými schody je napojena na pobytovou část zahrady.
Novým hmotovým prvkem bude „věžová nárožní nástavba“ se sedlovou střechou na východní straně střechy, orientovaná k rozcestí ulic, levá část vikýře na východní fasádě bude odstraněna. Navržená nástavba není oddělena římsou, navazuje na fasádu a má charakter nárožní věže. Na západní části střechy bude stávající vikýř přestavěn a zúžen. Dalším výrazným prvkem je veranda, která bude z režného zdiva, stejně jako sokl domu.  Navržené nenáročné úpravy a jednoduché detaily mají domu vtisknout výraz městské vily a potlačit jeho stávající venkovský až sociální charakter. V přízemí vznikne otevřený obytný prostor propojený s kuchyní, orientovaný na jih do zahrady. Ve 2. podlaží vzniknou zbudováním nových příček 3 pokoje se samostatnými vchody a koupelna. Strop nad pokoji v 2. podlaží bude odstraněn, v pokojích bude prostor otevřen až ke hřebeni střechy; konstrukce krovu bude součástí interiéru.

Nízkoenergetický rodinný dům v Ivančicích

Stavební program je rozdělen do dvou staveb – vlastní rodinný dům umístěný v přirozeném těžišti zahrady s ohledem na přístup na pozemek a dřevěný přístřešek pro dvě auta se zázemím u přístupové komunikace.
Základní koncepcí obytného domu je jednoduchý patrový kompaktní dům orientovaný podélně po vrstevnici na výhled do krajiny. Dům je osazen do zářezu ve svahu zahrady, toto osazení umožňuje vytvoření intimního prostředí před obytnými místnosti na jihu a u vstupu a zároveň vytváří pocit, že dům „vyrůstá“ ze zahrady a působí ve svahu přirozeně.
Před jižní stranou domu ve vazbě na obytné místnosti je navržena terasa s přírodním jezírkem, která je zastíněna pergolou doplňující hmotu domu.
U vstupu je navržen malý „trojúhelníkový dvorek“ vymezený opěrnou kamennou zdí. Na dvorek navazuje cesta od přístupové komunikace, která je vedena svahem přírodní formou doplněnou o stromy a keře. Mezi zářezy vstupu a terasy je navržena terénní vyvýšenina (v.cca1,3m), která zmírňuje plochy zářezů v terénu. Velikost plochy severní fasády je tvarem střechy a zapuštěním do svahu minimalizována.
Dispozice. Obytné místnosti podél jižní fasády v obou podlažích doplňují místnosti zázemí na opačné straně.

Venkovský dům v Řitce

Statek  je jedním z původních domů na návsi. Přední část se štítem na náves byla obytná, v kolmém křídle byl chlívek a průjezdná stodola. Dům rozděluje pozemek na dvůr a zahradu.
Úprava pozemku: dvůr je vzhledem ke své orientaci na světové strany a náves nejzajímavějším venkovním místem, proto je do něj velkým francouzským oknem otevřen nový obytný prostor.  
Úprava domu: rozsah úprav je omezen na bývalé obytné stavení, prostor chléva  a na podkroví nad těmito částmi.
V přízemí je umístěn obytný prostor a pokoj orientovaný do zahrady. V místě bývalého chlívku je koupelna a vstupní prostory, napojené i na stodolu ( zahradu ). Schody jsou umístěny v těžišti domu v jasné návaznosti na ostatní prostory. Ve střední části obytného prostoru, kde je kuchyň s jídelnou je prostor otevřen až do podkroví a shrnovacím francouzským oknem do dvora.  Pracovní pult kuchyně je orientován do prostoru a na výhled do dvora. Z pokoje a koupelny jsou proražena okna do zahrady obdobných rozměrů jako stávající.
Příčky  v podkroví jsou skleněné, čímž je opticky otevřeno téměř celé podkroví a výrazně se uplatňuje čistá konstrukce krovu, vestavby patrových částí tak působí jako galerie. Prosklení navazuje na vazby krovu, za ním bude osazen závěs. Lávka bude provedena jako subtilní ocelová konstrukce. Uspořádáním prostoru, jeho propojování, materiálové odlišení nových  vložených částí, prosklení  -  celý dům uvolňuje, zpřehledňuje a vytváří dojem většího prostoru.

Rodinná vila v Kadani

Dům je dvoupodlažní vilkou s dostatečnou zahradou kolem. Dům má výraznou orientaci na údolí řeky.
Hmota domu je vytvořena rozčleněným základním kvádrem. Rozčlenění je provedeno několika způsoby: a) půdorysným uskočením hmoty u vstupu, které je určitým reagováním na odbočení přístupové cesty, b) propojením domu na terasu, c) odlišným umístěním oken spodních a horních, d) okna v 2.np jsou navrženy až ke střeše, e) střecha je ukončena vystouplou jednoduchou římsou a působí ze spodních pohledů jako deska, f) ze zahrady má dům navržen sokl ze stříhaných zelených keřů.
Hlavním motivem domu je zakryté atrium. Atrium je dvoupodlažní prostor opticky propojující obě podlaží. Je shora osvětlen a vpouští do domu potřebné východní a jižní slunce. Atrium je těžiště domu – je to herna, jídelna, společenský salon i pracovna. Záměrem bylo při vstupu do domu resp.haly možnost vidět do krajiny. V domě se střídají velikosti prostorů tak, aby se opticky zvýraznily. Z ložnice rodičů je navrženo okno do atria, které umožňuje spojení s kuchyní a zároveň dělá ze stěny v atriu jakoby venkovní fasádu.

Prodejna obuvi na Praze 3

Základním konceptem je vytvoření otevřeného prodejního prostoru vymezeného světelnými regály opticky expadující prostor novými výkladci směrem do ulice. V prostoru jsou umístěny kovový prodejní pult, dřevěný stůl a lavice na přezouvání. Regály jsou vytvořeny z plechu tl.3 mm. V regálech jsou integrovány dveře do skladu. Prostor je osvětlen zavěšeným svítidly z kruhových úsporných žárovek Osram. Světlo je významný element posilující působení prostoru.
Předpokladem vytvoření velkého prodejního prostoru bylo vybourání střední dělící zdi

Dětský hrad v Karlových Varech

Koncepce hřiště vychází ve z gotických  principů stavby hradů a opevněných tvrzí. Hřiště - hrad je definován jako uzavřená struktura s jasně čitelnými hranicemi, jednotlivé atrakce budou ukryty uvnitř a hrad bude vnímán z vnějších pohledů jen ve své siluetě.
Dětské hřiště je koncipováno jako tvrz s kruhovým opevněním, palisády, příkop, vstupní můstky, brány, palác, křídlo hradu….Čtyři brány hradu jsou rozmístěny pravidelně a jsou napojeny na stávající přirozeně vytvořené pěšiny přes louku.

Hudebně dramatická laboratoř JAMU v Brně

Dům u Zvonu v Plzni

Mezonetový byt ve vile v Šárce na Praze 6

Vila z 20.let 20.století v Šáreckém údolí je postavená po vzoru italských vil. Je to dvoupodlažní dům na soklu, částečně podsklepený s nízkým podkrovím. Dům v současné době slouží jako dvougenerační s možností rozšíření o jeden byt. Zadáním bylo ve stávající vile navrhnout samostatný byt s kuchyní a koupelnou s propojením stávajícího pokoje v přízemí s pokojem v patře.
Konceptem je optické zvětšení hlavního obytného prostoru, lehké schody do patra, moderní kuchyně na stupínku jako součást obytného prostoru. Navržený byt je o velikosti 2+kk nebo 3+kk.
Pro optické zvětšení prostoru je navrženo velké francouzské okno do zahrady a propojení do kuchyně. Kuchyň je oproti úrovni OP zvýšena o 35cm, aby se snížil parapet okna. Tímto opatřením se vedle pohledu do zahrady opticky rozšíří prostor kuchyně. Jednoduché otevřené schodiště je umístěno v prostoru tak, aby nebránilo stávajícímu a možnému budoucímu provozu bytu.

Vyhlídka pod Ottovou výšinou v Karlových Varech

Na stávající kamenný sokl je navrženo masívní betonové zábradlí. Přírodním řešením, které je záměrně nevýrazné není odpoutávána pozornost od památného sloupu na výšině nad vyhlídkou, která bude tvořit spíše podnož. Návrh je doplněn zakřivenou lavicí v půlkruhové nice svahu.