Nové výukové centrum 3.LF UK

Nové výukové centrum 3.LF UK

Moderní palác vzdělání vytváří harmonický soulad s původními pavilony v  areálu SZU a respektuje tak identitu a tradici tohoto hodnotného prostředí. Společné prvky jsou stavební čára, výška domu, sokl a pravidelný rastr oken ve hmotné fasádě.     
Úloha je také příležitostí k návrhu příjemného a inspirativního školního kampusu s kvalitními veřejnými prostory v podobě vstupního nádvoří ukrytého za ohradní zdí a pobytové střešní zahrady přístupné z obou domů. Naší ambicí je, aby kvalita návrhu byla taková, aby uživatelé byli hrdí na svůj kampus. 

Nová budova svým architektonickým jazykem navazuje na principy původní zástavby, vytváří s ní harmonický soulad, kterým tak respektuje tradici a identitu toho kvalitního prostředí. Úloha je také příležitostí k návrhu nového školního kampusu s kvalitním veřejným prostorem jako místem pro setkávání lidí a myšlenek. Přeměna parkoviště do podoby vstupního nádvoří za areálovou zdí se stromořadím je také zásadním návratem k původním myšlenkám kvalitního prostředí zahradního města. Dalším významným venkovním prostorem je velká pobytová zahrada se stromy na střeše nové budovy přístupná z obou budov.

Objemný stavební program a respekt k původní výškové regulaci vedly k návrhu horizontální placaté budovy umístěné na hranici plošných limitů parcely. Návrh drží uliční stavební čáru na jihu, min. odstup ze západní strany z důvodů umístění přeložek inženýrských sítí, na severu je stavba umístěna na hranici parcely a ze strany východní jde o minimální odstup z důvodů standardní požárních řešení a osvětlení místností.  

Budovu navrhujeme jako moderní palác vzdělání s důstojným vnitřním prostředím, které má být inspirativní a přirozeně má svojí formou vytvářet kvalitní komunitu špičkových odborníků. Centrální zasklená dvorana je hlavním srdcem budovy, dodává světlo a energii do celého domu a vytváří kvalitní prostředí významné veřejné stavby. Učebny jsou proskleny směrem na ochoz, který je sekundárně prosvětluje a umožňuje uživatelům příčně prohlížet budovu do vzrostlých korun stromů okolo stavby. Návrh vnitřních prostor má vytvořit prostředí důstojné, přehledné, příjemné a podporující sociální kontakty.

Svazková škola Pode Vsí

Svazková škola Pode Vsí

Nová venkovská škola se volně inspiruje velkorysými hospodářskými budovami se sedlovými střechami a slepými štíty. Podobné stavby stodol stejného měřítka se původně také nacházely v  Odolene Vodě na pozemku barokního zámku u náměstí. 
Nová škola svými podélnými křídly a jejich úzkými slepými štíty vytváří pevný vztah k hodnotné nejstarší zástavbě kolem náměstí a zároveň dotváří kvalitní hranici obce směrem ke zdejší krajině. 
Postoj potřeby navazovat na původní zástavbu je vyvolaný skutečností, že spodní část obce je zastavěna moderní městskou vrstvou velkých obytných budov, které původní zástavbě neodpovídají.  
Jednoduchá zemitá hmota školy je „udržitelným archetypem souboru budov“, navržených v moderním pojetí, jež odpovídá současným požadavkům na tyto instituce. Budova školy se vstupem a náměstím za bývalým železničním náspem je orientovaná směrem k obci a má mít výraz významné veřejné stavby, zároveň má být otevřená, přátelská a má se stát také přirozeným kulturním centrem obce. 
Základní hmotová koncepce je hybridní formou venkovských stavení a moderní pavilonové školy, vytvářející drobnější měřítko objektu rodinné školy. 
Největší objem tělocvičny je částečně zakopán do země a "ukryt" mezi domy s učebnami. Podobně vstupní trojtrakt se neuplatňuje z bočních pohledů vzhledem ke kompozici domu. 
Navržená venkovská škola přebírá výhody venkovského bydlení, tj. z domů je přímý vstup do zahrady. Tento princip nám připadá důležitý, neboť nabízí možnost pobytu a výuky venku. 
Budova využívá svahování, 1. stupeň základní školy tak může být uspořádán na 1. PP kolem dvora s vazbou na zahradu a 2. stupeň může být uspořádán kolem střešní terasy tělocvičny s orientací do krajiny a také s přímým vstupem do hlavní zahrady skrze sestupné schodiště.
Cihelný obklad fasády je znakem veřejné budovy, odkazuje na cihelné pilíře stodol.

Svatební síň pro Prahu 5

Svatební síň pro Prahu 5

Urbanismus
Park je nově od ulice Kobrova vymezen zdí s branou. Je to základním princip vymezení soukromé i veřejné zahrady v uspořádání tradičního bloku města (např. Kinského zahrada, původní zahrada kláštera Sacre Coeur, Vojanovy sady apod.). Zeď výšky 4 m vytvoří dva světy – ruch a shon velkoměsta proti intimitě a klidu zahrady. Brána může být pojata různými způsoby podle režimu využívání parku. Zeď bude zděná omítaná. Vstup do zahrady je situovaný na průhled skrze zahradní pavilon na siluetu města.
Před pavilonem je navržen volný velkorysý předprostor pavilonu umožňující různorodé venkovní využití, např. uspořádání svatebního obřadu, komorního koncertu, venkovní výstavy či pikniku.
Kavárna umístěná v nově navrženém pavilonu je orientována na páteřní cestu parku v blízkosti dětského a sportovního hřiště. Sportovní hřiště je umístěné na rovinné terase u křížení hlavních cest poněkud stranou a záměrně více vzdálené od mateřské školy z důvodů hluku. Na místě bývalé pojízdné kladky pro děti je navrženo nové dětské hřiště č. 2 v blízkosti kavárny a spojené skluzavkou se spodním dětským hřištěm.
Na křižovatce pěších cest v parku je navržena kašna.
Objekt mateřské školy je umístěn tak, aby eliminoval ostrý úhel parku, zachoval velkorysost parku a byl dobře přístupný z důvodů zásobování z ulice Kobrova.

Zahradní pavilon
Zadání a místo umožnuje navržení zahradního pavilonu ikonické, elementární a velkorysé formy. Z objektu se má stát moderní kulturní centrum s příjemnou kavárnou, malou galerií v předsálí a sálem určeným vedle svateb také k pořádání hudebních koncertů, zajímavých přednášek a jiných společenských setkání. Stavba má svým maximálním propojením s parkem a důstojnou, reprezentativní formou přilákat prořídlé zájemce o svatební obřad v tradiční obřadní síni. Kavárna je situována na páteřní komunikaci parku a v blízkosti hřiště. Naopak sál je situován záměrně na malý „ostroh“ s úžasným výhledem na město z důvodů výjimečnosti a výškového oddělení od cest v parku. Pavilon tak využívá a zároveň dotváří významnou morfologii terénu.
V kavárně bude umístěn prodej reklamních předmětů a budou zde informace o MČ. V případě potřeby je možné rozšířit suterén o skladovací zázemí.
Prosklený pavilon se po otevření posuvných stěn může proměnit v krytý altán, kde člověk může vnímat zvuky i vůně parku. Markýza pavilonu podporuje myšlenku altánu, potlačuje rozhraní venku - vevnitř, poskytuje úkryt před deštěm a také zvýrazňuje horizontální kompozici pavilonu mezi vertikálami stromů. Společně se stromy zajišťuje dostatečnou sluneční clonu.

ZUŠ Polabiny

ZUŠ Polabiny

Po demolici objektu bývalých jeslí je plocha pro umístění budovy definována čtvercovou rovinou obklopenou vzrostlými stromy po obvodu, vedením veřejné gravitační kanalizace malého sklonu a vazbami na okolí. 
Základní urbanistickou myšlenkou je umístění kompaktní nízké dvoupodlažní formy zahradního pavilonu s průchodem a dvorem, dělící objekt na dvě části spojené v patře.  
Hlavní kulturní sál pro 200 osob s kavárnou využívá přirozenou vazbu na náměstí Polabiny I. Průjezd je napojen na přístupové cesty, parkovací stání, náměstí a plochu před ZŠ. Srdcem domu je dvůr, který je zároveň venkovní scénou, kolem které se vše odehrává.
Kompaktní budova s velkými prosklenými pásy a maximálním propojením se „zahradou“ moderního města je příležitostí pro vytvoření otevřeného kulturního centra Polabin.  Velké prosklené plochy v patře jsou orientovány na některé dálkové průhledy. 
Pavilon je umístěný v hustém prstenci stromů, které jsou jeho slunolamy. Před pavilonem u náměstí navrhujeme velkorysou zpevněnou plochu důstojného charakteru, která zároveň potvrzuje solitérnost sousedního domu. 
Základním konceptem je uspořádání bloků místností vymezující prostory náměstí, ulici, uličky a zákoutí jako paralela k menšímu městu. Tento princip pomáhá uživatelům v dobré orientaci a přehlednosti. 
Dům je uhněten z jednoho materiálu – probarveného betonu zemité barevnosti. Vnitřní prostory učeben, malých sálů a zázemí jsou bílé, velký sál je klasickým black – boxem určeným pro různorodé využití.

Poliklinika Pod Marjánkou

Poliklinika Pod Marjánkou

a)    URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ
Park s poliklinikou je součástí moderní struktury zástavby založené ve 30. letech 20. století. Tato struktura se skládá ze tří pravoúhlých matric – řádkové zástavby bytových domů u Patočkovy ulice, bytových domů na uliční čáře Bělohorské ulice a polikliniky s kompoziční osou na blízký kostel sv. Markéty. Úloha je příležitostí nově definovat veřejné prostory kolem polikliniky.  
Dvě budovy zdraví společné pravoúhlé osnovy umístěné v pásu parku na osovém kříži veřejných cest přinášejí aktivaci parku a nové urbanistické hodnoty v území. 
Současné spojení nízké části polikliniky s výškovou budovou vytváří bariéru v území při uzavření průchodu výškové budovy. Odtržením vzniká nová emancipovaná klinika a nová pěší cesta mezi domy, která propojuje ulice Patočkovu a Bělohorskou. Do veřejného prostoru mezi domy se koncentruje energie navazujícími vstupy do obou domů a novou podélnou osou parku procházející průchodem nové polikliniky, která tak propojuje oba parky. Nová osa parku délky 400 m navazuje na pěší lávku přes ulici Patočkovu.  
Budovy tak nejsou bariérou, ale naopak vytvářejí vyšší kvalitu veřejných prostorů v území, využívají jejich potenciálu a integrují sebe sama do těchto nových prostorů. Na severní straně výškové polikliniky je rozšířen park přesunutím výkopu zeminy. Propojením tří parků se zvyšuje jejich využitelnost místními obyvateli, čímž se zvětšuje význam této relaxační městské plochy. 
Koncepce domů obklopených parkem je potvrzena urbanistickými detaily vstupního dvojmostí z ulice Pod Marjánkou a průběžným svahováním mezi ulicí Pod Marjánkou a parkem. 
Integrace polikliniky do sítě veřejných prostorů je známá v pražském prostředí např. průchod poliklinikou z Františkánské zahrady do ulice Palackého na Praze 1.        

b)    ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Desing původní a nové budovy zdraví se liší stylovými detaily, přesto spolu tvoří výrazově kompaktní celek. Návrh nové budovy usiluje soudobými prostředky o harmonické spojení se stávající budovou na matrici přesnosti, řádu a společné pravoúhlé síti.      
Nová poliklinika je koncipována jako nízký současný pavilon přebírající funkcionalistické principy.  
Pavilon naplňuje základní axiomy funkcionalismu – obklopení zahradou, prostupnost na přízemí, volný půdorys sloupového systému, pásová okna a střešní zahradu. Budova přebírá z původní polikliniky jednoduchou modernistickou formu domu obklopenou parkem s přístupem po lávkách, pravoúhlost formy, řád i okenní modulaci. 
Obě budovy spojuje nové vstupní dvojmostí dostatečné velikosti, které slouží jako velké molo se stojany na kolo a lavičkami. Dvojmostí je důležitým urbanistických detailem, protože důsledně podporuje základní urbanistickou myšlenku - obklopení domů parkem a jeho rozšíření až k chodníku po obvodu.
Nová solitérní budova nabízí výhodu v požadované etapovitosti výstavby, formální nezávislosti nové budovy a zmíněném urbanistickém propojení v území. 
Budova je otevřeným pavilonem využívajícím výhody parku. Zároveň svým výrazem ztělesňuje důstojnost a otevřenost moderní kliniky, kde budou poskytovány moderní lékařské služby. Navržené prostředí s velkorysým schodištěm, vnitřním dvorem a prstencem čekáren nabízí srozumitelný prostor s dobrou orientací i příjemného lidského měřítka i shodné prostorové velkorysosti původní kliniky. Nabízené obytné prostředí pavlačí s čekárnami má vytvořit vlídné a přátelské prostředí (tedy opak běžného nemocničního prostředí), které pomáhá pacientům překonávat nelehké chvíle v tomto domě zdraví.    
Klidný dvůr domu na podélné ose parku umožnuje posezení a nabízí přímé vstupy do samostatných lékařských bloků s možností pohybu infekčních pacientů (dětské, praktici, odběry). Tuto segregaci považujeme za výhodu, neboť je eliminován možnost přenosu infekce na pacienty využívající speciální lékařské služby ve vyšších podlažích.    
Fasáda výškové stavby původní polikliniky je tvořena převládajícími vertikálami betonových sloupů, naopak fasáda nové polikliniky je záměrně koncipována střídajícími horizontálními liniemi oken a parapetních pásů při zachování shodného fasádního modulu oken obou domů. 
 

Sídlo firmy BRT servis

Sídlo firmy BRT servis

 

Urbanistická koncepce "před domem zahrada, za domem vstupní dvůr" je založená na logickém umístění showroomu s prosklenním do ulice a patrové ortogonální části zázemí v zadní části pozemku. Showroom je "galerií" vystavující měřící přístroje firmy Wenzel s pohledem do zahrady nikoliv na zaparkovaná vozidla.

Navrhovaný objekt bude v rozvojovém území patřit mezi nejdrobnější, proto má stavba ve výrazu velké měřítko, aby se vyrovnala sousedním velkým objemům. Hmota je tvarována jednoduše, perforována minimálním počtem velkých otvorů. Showroom s vyšší světlou výškou a střešní atikou nepůsobí jako přístavba vyšší části, ale má dotvořit představu vizuálně kompaktního objektu než domu s přístavbou a okny.

Úloha je o hlednání ortogonálního racionálního systému v atypickém půdorysu. Vstupní hala je srdcem domu, do kterého vedou všechny důležité tepny.

Materiál z režných betonových tvárnic je volen z hlediska životnosti, nízkonákladovosti a industriálnímu charakteru. Užití materiálu vně i uvnitř propojuje více interiér s exteriérem.

Objekt je obklopen stromy, které zkvalitňují okolní prostředí a jejich vržený stín také změkčuje přísnost stavby. Cílem není pouze navrhnout kvalitní dům, ale definovat celkově kvalitní prostředí, což v prostředí rozvojových území platí dvojnásob.

Škola V Cibulkách

Škola V Cibulkách

Zachovat velkou zahradu a její magické místo, využít svahování parcely pro vstupy do různých provozů, integrovat tělocvičny do budov školy a vytvořit dvě budovy pro 1. a 2. stupeň propojené v podzemí je základní koncepcí návrhu. Dvě nové budovy vychází z požadavku na etapovitost a z rozdělení případné jediné velké budovy školy na dvě, které ukončí dvě řady činžovních domů umístěných po vrstevnici. Budovy drží výškovou regulaci v území, ale půdorysně mají záměrně větší velikost než činžovní vily, protože se jedná o veřejné budovy a ty mohou být dominantami v území. Domy přebírají základní výškový a objemový princip okolních domů, tedy jsou 2-3 podlažní na soklu s valbovou střechou. Vyšší budova má výšku hřebene shodnou s výškou sousedního domu. Pro umístění domů a základní dispoziční princip jsou volnou inspirací renesanční zámky s dvorem a jejich různé analogie.

Zastavěnost pozemku 1. etapy 17 % a 2. etapy 26,4 % umožnuje zachovat východní část přírodního prostředí. Svažitý pozemek umožnuje umístění provozů se vstupy přímo na terén - na 2.pp je vjezd do podzemních garáží a samostatný přístup do sportovní části, na 1.pp je vstup na terasu z jídelny a vstup z menší tělocvičny po schodišti na zahradu a na 1.np je vstupní dvůr s hlavními vstupy do školních budov. Velký objem domu je ukryt v podzemí, což umožnuje vytvořit menší nadzemní hmoty a zachovat velkou zahradu.  

Zahrada je výškově rozdělná podobně jako dnes na tři terasy - spodní terasa s venkovní jídelnou je propojena s terasou hlavní zahrady venkovním auditoriem ukončujícím přirozený svah na budově školy. Třetí terasa je oddělená kamennou opěrnou stěnou, vymezující velkou plochu rovinné zahrady. Spodní terasa snížená o cca 2 m  je z pohledu topografie přátelštější ve vztahu k sousednímu rodinnému domu.

Stavba školy v sobě v dnešní době integruje funkci komunitního centra, které nabízí místním obyvatelům pořádáním kulturních a sportovních akcí posilující místní komunitu. Tomuto požadavku bylo vyhověno umístěním samostatných provozů tělocvičny, jídelny i výtvarných atelierů na přízemí školní budovy.

Škola Komořany

Škola Komořany

Představujeme budovu vzdělávání a her výrazné formy mezi drobnými strukturami obytných souborů, která se s navrženým náměstím stane centrem nové komunity.
Přísná a důstojná budova ukrývá ve svém nitru živý svět různorodosti, hravosti v podobě prostorové a materiálové bohatosti.
Kompaktní blok školy tvoří spodní otevřený parter určený i pro veřejnost, který podpírá levitující pavilony učeben. 
Budova v sobě ukrývá centrální sál a „rajský“ dvůr.
 

Mateřská škola Jeseniova

Mateřská škola Jeseniova

Vysoké stromy po obvodu parcely ohraničují urbanistický blok a zároveň ukrývají budovu pavilonové školky.
Klidné místo s velkou zahradou umožnuje navrhnout přízemní školku rostlé racionální struktury přímé formy v ulici Jeseniova a záměrně rozčleněné formy směrem do zahrady.
Budovu tvoří tři samostatné pavilony půdorysného tvaru písmen T, U a I, které jsou uspořádány, tak aby vytvořily „vnitřní náměstí a dvě ulice“ venkovního rázu.
Náměstí = centrální hala u hlavního vstupu je srdcem domu, otevírá budovu k ulici a je využívána na různorodé aktivity.
Ulice = chodby se šatnami navazující na zahradu.
Pavilony jsou vytvořeny skládáním 6 – ti modulů učeben a patrovým zázemím.
Architektura pavilonů s cihelnými pilíři a velkým prosklením je koncipována v charakteru zahradních pavilonů v maximálním propojením a v souladu se zahradou.
Charakter budovy má předpoklady stát se místním komunitním centrem spojujícím zdejší obyvatele.

Zahradní pavilon Ďáblice

Zahradní pavilon Ďáblice

Cílem návrhu je zastavět proluku v nejvyšší možné míře tak, aby nabídla škole maximum kvalitních univerzálních prostorů, které lze primárně využívat jako odborné učebny nebo v reakci na demografický vývoj také jako kmenové učebny. Vybrané odborné učebny nabízí volnočasové využití pro veřejnost v době mimoškolní. 
Okna ve štítové stěně souseda jsou východiskem pro koncepci „domu zdi“ přízemního budovy s plochou střechou ze strany ulice Na Terasách s minimem oken. Samotná cihelná zeď je inspirována stodolami z režného zdiva v řešené lokalitě. Pevný cihelný sokl,  zakořeněný do svahu zahrady s mohutnou uliční zdí jsou „lůžkem“ pro dřevěný zahradní pavilon. Pavilon s plochou travnatou střechou je tak umístěný za uliční zdí. 
Sokl budovy umístěný z pohledu ulice pod úrovní terénu pomáhá v zahradě vyrovnat svahem fragmentovaný terén, část rostlého terénu stavba využívá jako zpevněné venkovní hlediště. Navrhovaný objem je také odsazen od východní štítové stěny sousedního objektu, je zde navržen průjezd, který nabízí vazbu ulice Na Terase a pavilonem/školní zahradou jako důležitý motiv otevřenosti veřejné budovy.
Svah umožnuje přímé spojení obou podlaží na terén.
Otevřený dům z přírodních materiálů má nejen propojovat interiér a exteriér, otevřeností a exteriérovými materiály má opticky zvětšovat malý školní dvůr. Horizontální kompozice domu opticky snižuje výšku domu. 
Těžký sokl domu s amfiteátrem a ponechaným svahem nově vymezuje dvůr zahrady, který zatahuje do vstupní haly.  
Dřevěná nosná k-ce pavilonu s přesahem střechy vytvářejí krytý venkovní prostor a vhodně doplňuje plochu dvora se zahradou. 
Koncepce nabízí alternativní výukové prostory – amfiteátr, široký průjezd venku a uvnitř vstupní hala se schody.  
Symetrické stavby škol a stodol jsou vzorem dispozice nové budovy.   
Výraz domu má být nadčasový a má v místě působit samozřejmě. 
 

Škola Smíchov

Škola Smíchov

Představujeme současný městský palác vzdělávání a her pevně zakořeněný do urbanistické mřížky nového Smíchova, který se stane svým uspořádáním a synergií se ZUŠ centrem nové komunity. Návrh pracuje s protiklady, které vyváženě dávkuje.
Kompaktní blok školy je porušen velkým vstupním prostorem, který vztahuje budovu k okolním dominantám. Přísná a důstojná budova ukrývá ve svém nitru živý svět různorodosti a hravosti. Spodní otevřené hmoty určené i pro veřejnost doplňuje horní uzavřený prstenec učeben.
Nová smíchovská škola je soudobou otevřenou stavbou s potenciálem iniciovat veřejné aktivity nad rámec školní instituce. Škola se stane jádrem komunity nové čtvrti. Multifunkčnost a otevřenost budovy se propisuje do své formy.
Prostředí školy má být přehledné, přátelské a má bavit a inspirovat žáky i jejich učitele.
Doplňkové výukové prostory jsou různorodé a flexibilní a rozšiřují tak možnosti uživatelům.

Dům venkovského stavení Dobřejovice

Dům venkovského stavení Dobřejovice

Statek se nachází v obci Dobřejovice nedaleko Prahy na hlavní silnici směrem do Čestlic. Projekt řeší úpravu celého statku a návrh rodinného  domu na místě stávajících kůlen. Kůlny o velikosti 9 x 6 m, slouží nyní jako stodola, sklad a kurník. Průzkumem bylo zjištěno, že není možné stávající kůlny adaptovat  na bydlení.
Novými vraty je dvůr oddělen od hlavní silnice. Velká zahrada bude nově propojena s dvorem přes stodolu, ve které se uvažuje zřízení domácí dílny. Na velkou zahradu bude přestěhován kurník a hospodářské zázemí.
Nový domek je navržen téměř v místech stávajících kůlen, je více odtažen od boční uličky, tedy blíže ke dvoru. V rámci statku je umístěn tak, aby přirozeně doplnil již stávající objekty.
Hlavním principem domu je atrium na jihu, k němuž se stáčí a otevírá celý dům. Od ulice je atrium odděleno zdí. Hmotu domu tvoří dvě části s pultovou střechou, které vymezují atrium. Větší a vyšší část se světlíkem do koupelny má taškovou krytinu, na nižší části je uvažována ozeleněná střecha, která se uplatní v pohledu z atria i z ulice.
V přízemí jsou umístěny vstupní, společenské prostory a nutné zázemí. Vstup je   ze severu a je orientován do dvora na přímé cestě od vrat. Obytnou kuchyň a velký pokoj lze spojovat přes krček s krbovou lavicí. Velký pokoj je francouzským oknem otevřen do atria, které je venkovní obytnou místností. Prkenná paluba v horní části atria je přístupná i z kuchyně. Z obytné kuchyně je přístupný malý pokoj, který může být pokojem pro hosta, jídelnou, pracovnou či komorou. Sklep je přístupný z atria. Jižním oknem v patře přichází sluneční paprsky prostorem schodiště až do vstupní haly na severu. Dvě ložnice v patře jsou orientovány okny do vlastní zahrady.
Nosné zdi jsou vyzděny z cihelných tvárnic. Nosníky stropů a krokve jsou z kulatiny.a uplatňují se pohledově v  interieru i exterieru. Podlahy v přízemí jsou lité, v patře prkenné. Okna jsou dřevěná. V hale, na schodišti  a ve velkém pokoji v přízemí je navrženo pevné zasklení. Dům je omítaný lehce hrubou omítkou v pískově hnědém přírodním tónu.

Vila Praha - východ

Vila Praha - východ

Pozemek se nachází v horní části obce nedaleko nově plánovaného centra na speciální rohové parcele. Hodnota pozemku neopravidelného pětiúhelníkového tvaru o rozloze 1464 m2 svažující se v podélném směru k severu spočívá v jeho obklopení přírodním parkem s upravenými stezkami v nivním údolí Botiče a Pitkovického potoka.

Dům zakončuje ulici a je přirozeně zasazen do terénu na pozemku tak, aby využil možnosti svahu, výhledu na okolní přírodu a umožnil tak bezprostřední kontakt obytných prostor se zahradou při zachování míry soukromí, reagoval na vymezení veřejných a soukromých ploch navrženým urbanismem a vhodně se napojil na přístupovou komunikaci. To vše při vhodné orientaci navrženého domu ke světovým stranám. Tyto velmi obecné teorie vedly k návrhu zalomeného domu s rovinnou terasou.  Dům je zasazen kolmo do svahu a větší část objemu suterénu je ukryta pod zemí a dům tak působí menší. Rovinná pobytová zahrada je vytvořená vytěženou zeminou na pozemku. Přístupová rampa s kamennými schody vede na vydlážděnou plochu se stromem, kde je hlavní vstup vedle garáže. Prostory na vstupním podlaží jsou přisvětlené z různých směrů, aby atmosféra na tomto podlaží nebyla sklepní. Velké okno na schodech vztahuje dům k ulici. Schodištová hala s lávkami ve středu domu spojuje podlaží, distribuje světlo a rozděluje každé podlaží na jednotlivé funkční části.

Dům s ordinací v Jablonném nad Orlicí

Dům s ordinací v Jablonném nad Orlicí

Novostavba je osazena na západní straně, na hraně pozemku z důvodu zachování velké zahrady a využívá terénního zlomu. K silnici v přízemí je orientována ordinace s dílčími provozy a do zahrady v patře je orientován byt. Horní podlaží reaguje na svah terénu ustoupením od silnice.
Dům je navržen na půdorysu úzkého obdélníku zabírajícím téměř celou šíři pozemku.  Dům je umístěn co nejblíže  k silnici s ohledem na parkování a chodník,  tak aby hloubka zářezu do terénu nepůsobila rušivě a bylo minimalizováno množství vykopané zeminy. Základním konceptem domu je vytvoření cihelné schránky, do které je na východní straně vložen samostatný objem bytu a na západní straně zasunut samostatný objem ordinace s provozem. Samostatné objemy jsou tvořeny dřevo-skleněnou stěnou a zelenou střechou. Horizontální hmotové členění domu, návrh zelených střech a navržený koncept dům osvobozuje a odlehčuje a dům je více zapojen do svého okolí.
Lékařská část se skládá z ambulance neurologie pracoviště rehabilitační sestry a bazénu.

Nemocnice Liberec

Nemocnice Liberec

VIZE

_MODERNÍ MĚSTSKÁ NEMOCNICE pevně zakořeněná v topografii na rozhraní kompaktního a zahradního města
_ otevřená struktura areálu je založená na KŘÍŽENÍ dvou OS: hrany kompaktního města a radiály spojující město s kopcem
_nové plochy PRÁZDNA a PLNA vytvářejí městskou strukturu v podobě nového náměstí, ulice a parku, doplněné o dvorky, plácek, uličku a vyhlídku
_KONTEXTUÁLNÍ struktura a měřítko nových domů volně navazují na původní myšlenku „pavilonové nemocnice v parku“  
_ 25 stávajících objektů je zredukováno na 7
_hlavní budova spojená v podzemí i nadzemí s pavilony umožní efektivní provoz

   1. ETAPA

_klidná budova „PALÁCE ZDRAVÍ“ reprezentující modernost, otevřenost a dlouhověkost má rušné NÁMĚSTÍ a klidný vnitřní DVŮR
_koncepce příjemného, PŘÁTELSKÉHO PROSTŘEDÍ vnitřních i vnějších prostorů  
_flexibilita a přehlednost dispozice s jasnou komunikační páteří umožní dobrou orientaci
_na každém podlaží je navržená velká oddychová terasa pro personál a pacienty

Vila Benešov

Vila Benešov

Pozemek protáhlého tvaru sousedí s hodnotnou vilou od architekta O.Novotného.
Novostavba je umístěna ve spodní části pozemku, v pocitovém těžišti, tak, aby nová i stará vila měly dostatečný prostor.
Základní koncepcí je tvar domu do písmene C s vytvořením intimního atria otevřeného do hlavní zahrady, koncepci dotváří hmotové řešení domu reagující na zvlněný terén, z hlavní obytné zahrady je dům s atriem jemně rozčleněn ve vazbě na terén, ze vstupní strany je dům naopak pevnější, razantněji osazený v terénu.
Atrium je chápáno jako intimní venkovní místnost - spojovací článek mezi zahradou a domem.
Dům je navržen s většinou prostorů na přízemí z důvodů jejich spojení se zahradou. Přízemí je navrženo jako velkorysé společenské podlaží včetně bazénu, pracovny a ložnicové části.
V patře jsou umístěny dva pokoje a koupelna. Okna patra jsou kryty dřevěnými posuvnými okenicemi, které v otevřené poloze sdružují okna do vodorovného pásu, který koresponduje s okny do obytného prostoru v přízemí. V suterénu je potřebné zázemí domu s garáží pro dvě auta. Jádrem domu je prostor jídelny – obytné haly, výjimečnost tohoto prostoru je zvýrazněna provedením stropu formou valené klenby a doplňkovým přirozeným osvětlením pod vrcholem klenby. Výška klenby umožňuje přisvětlení prostoru z horní části příčně do prostoru z východní a západní strany – do středu domu tak bude sluneční svit dopadat po celý den.
Svrchu prosklená vstupní hala navozuje pocit venkovního dvorku, hala přivádí světlo i do suterénu.
Betonový profilovaný strop výtvarně sjednocuje prostory domu a je navržen jako originální patent autorů.

Rodinný dům Černošice

Rodinný dům Černošice

Dům v Mnichovicích

Dům v Mnichovicích

Ordinace s bytem v Táboře

Ordinace s bytem v Táboře

Dům ve Světicích

Dům ve Světicích

Radnice Ďáblice

Radnice Ďáblice

Polyfunkční dům U Kunratického lesa Polyfunkční dům U Kunratického lesa

Polyfunkční dům U Kunratického lesa

Vizerka Praha 6 Vizerka Praha 6

Vizerka Praha 6

Rozhledna na Javornické hůře Rozhledna na Javornické hůře

Rozhledna na Javornické hůře

Výtvarné objekty: Petr Nikl, Ondřej Smeykal, Milan Cais, Martin Janíček, Jaroslav Kořán

Nízkoenergetický rodinný dům v Ivančicích

Nízkoenergetický rodinný dům v Ivančicích

Stavební program je rozdělen do dvou staveb – vlastní rodinný dům umístěný v přirozeném těžišti zahrady s ohledem na přístup na pozemek a dřevěný přístřešek pro dvě auta se zázemím u přístupové komunikace.
Základní koncepcí obytného domu je jednoduchý patrový kompaktní dům orientovaný podélně po vrstevnici na výhled do krajiny. Dům je osazen do zářezu ve svahu zahrady, toto osazení umožňuje vytvoření intimního prostředí před obytnými místnosti na jihu a u vstupu a zároveň vytváří pocit, že dům „vyrůstá“ ze zahrady a působí ve svahu přirozeně.
Před jižní stranou domu ve vazbě na obytné místnosti je navržena terasa s přírodním jezírkem, která je zastíněna pergolou doplňující hmotu domu.
U vstupu je navržen malý „trojúhelníkový dvorek“ vymezený opěrnou kamennou zdí. Na dvorek navazuje cesta od přístupové komunikace, která je vedena svahem přírodní formou doplněnou o stromy a keře. Mezi zářezy vstupu a terasy je navržena terénní vyvýšenina (v.cca1,3m), která zmírňuje plochy zářezů v terénu. Velikost plochy severní fasády je tvarem střechy a zapuštěním do svahu minimalizována.
Dispozice. Obytné místnosti podél jižní fasády v obou podlažích doplňují místnosti zázemí na opačné straně.

Rodinná vila v Kadani

Rodinná vila v Kadani

Dům je dvoupodlažní vilkou s dostatečnou zahradou kolem. Dům má výraznou orientaci na údolí řeky.
Hmota domu je vytvořena rozčleněným základním kvádrem. Rozčlenění je provedeno několika způsoby: a) půdorysným uskočením hmoty u vstupu, které je určitým reagováním na odbočení přístupové cesty, b) propojením domu na terasu, c) odlišným umístěním oken spodních a horních, d) okna v 2.np jsou navrženy až ke střeše, e) střecha je ukončena vystouplou jednoduchou římsou a působí ze spodních pohledů jako deska, f) ze zahrady má dům navržen sokl ze stříhaných zelených keřů.
Hlavním motivem domu je zakryté atrium. Atrium je dvoupodlažní prostor opticky propojující obě podlaží. Je shora osvětlen a vpouští do domu potřebné východní a jižní slunce. Atrium je těžiště domu – je to herna, jídelna, společenský salon i pracovna. Záměrem bylo při vstupu do domu resp.haly možnost vidět do krajiny. V domě se střídají velikosti prostorů tak, aby se opticky zvýraznily. Z ložnice rodičů je navrženo okno do atria, které umožňuje spojení s kuchyní a zároveň dělá ze stěny v atriu jakoby venkovní fasádu.

Hudebně dramatická laboratoř JAMU v Brně

Hudebně dramatická laboratoř JAMU v Brně

Dům u Zvonu v Plzni

Dům u Zvonu v Plzni